.

Poslední týden samé skvělé zprávy. Postup do Superfinále a nominace na MS. Mohlo by to být ještě lepší?

Z obou událostí jsem měla obrovskou radost. O účasti na podobných akcích sním už od dětství. Rozhodující ovšem bude, jak Superfinále i MS dopadnou. Pak teprve bude prostor pro oslavy.

.

Už v neděli tě čeká první Superfinále v kariéře. Jsi nervózní nebo se naopak těšíš?

Zatím se jen moc těším, ale počítám s tím, že se nervozita může dostavit.

.

Na ženský zápas se očekává přes 10 tisíc fanoušků. Dovedeš si vůbec představit, jaké je to stát dole na hřišti a rozhlížet se po aréně?

Na atmosféru O2 arény jsem velmi zvědavá. Zatím jsem na žádné větší akci okolí moc nevnímala a vše si uvědomovala až zpětně. Nevím ale, jestli se to dá se Superfinále srovnávat.

.

• 

Vítkovice jste letos dvakrát porazili. To vám asi může dostat sebevědomí?

Myslím, že nám výhry v základní části rozhodně prospěly, tohle ale bude jiný zápas. Jdeme do něj s pokorou a s odhodláním odvést maximální výkon.

.

Navíc máte za sebou vítězné finále poháru a sedmizápasovou semifinálovou sérii. To je asi taky pořádná porce zkušeností, které se mohou hodit.

Máme stále mladý kádr a každá zkušenost navíc se hodí. Napínavá série s Tatranem byla možná to nejlepší, co se nám mohlo přihodit. V kabině jsme si vyjasnili důležité věci a o motivaci také není nouze. 

.

Pojďme k reprezentaci. Celý cyklus jsi byla stálou členkou kádru a nominace asi nebyla překvapením. Přesto se zeptám, jaký to byl pocit, když byla nominace oznámena?

.

Ahoj Beny,

s Tatranem jsi zažil i časy přerodu, kdy jste na Superfinále nemohli pomýšlet. Bylo o to větší zadostiučinění vrátit titul do Střešovic?

Určitě. Zhruba polovina týmu si tyto sezóny zažila a velmi dobře si je pamatuje. O to je to teď zejména pro nás sladší.

.

Loňská sezóna byla z vašeho pohledu neuvěřitelná. Vyhrát všechny zápasy základní části se pravděpodobně už nikomu nepodaří. Jak moc si zpětně toho rekordu vážíš?

Samozřejmě stejně více vzpomínám na titul, protože byl opravdu po dlouhé době, ale tenhle rekord bude podle mě doceňovaný opravdu až časem. Neztratit ani bod zní opravdu až neuvěřitelně, protože v každém zápase se může stát cokoliv a ani vysoká kvalita vám nemůže zaručit, že vše půjde vždy podle plánu.

.

Letos jste zase prožili neuvěřitelnou cestu Champions Cupem. Kapitán nejlepšího týmu světa. Jak to zní?

Je to skvělý, hodně si to užívám. Zároveň cítím za ty výsledku velkou zodpovědnost, takže je to pro mě ještě lepší pocit, že se zatím vše vydařilo.

.

• 

Můžeš našim mladým čtenářům popsat, jak moc náročné je absolvovat v amatérském sportu váš program. Pokud statistiky nelžou, tak jsi od 1.9. zasáhl do 36 zápasů ve 4 různých zemích.  

Samozřejmě každá mince má dvě strany a tato famózní sezóna vyžaduje daň v podobě ztráty mnoho fyzických a psychických sil. Myslím, že je to dobře vidět na naších výkonech na konci základní části, které nejsou ideální, ale nejsme stroje a je naivní si myslet, že dokážeme být každý zápas v topu, když je těch zápasů a vrcholů tolik. Věřím, že v playoff zas nalezneme potřebné síly.

.

V příští sezoně navíc bude i prosincové MS. Při pomyšlení na našlapaný program, že musí bolet nohy už teď.

Je to přesně tak. Už teď je asi jasné, že reprezentanti neodehrají všechny zápasy (zejména v lize), protože by to podle mě nebylo vůbec efektivní. Ale pořád musím říct, že jsou to příjemné starosti být v tolika soutěžích.

.

V letošní sezoně jste ovládli Champions Cup i domácí pohár, vyhráli jste základní část a teď je před vámi play off. Asi je celkem zbytečné ptát se na cíl pro zbylou část sezony.

.

Ahoj Páče, 

v rámci královehradeckého kraje jsi před sezonou přestoupil do Náchoda. Jak jsi s tímto krokem spokojen?

Ahoj, díky moc za pozvání! Přestup do Náchoda hodnotím velice pozitivně, dostal jsem možnost si zahrát nejvyšší dorosteneckou soutěž, což je oproti 2. lize u nás v regionu celkem velký skok.

.

Hraješ dorosteneckou i juniorskou soutěž. Kde vidíš svůj florbalový strop? Kam bys to chtěl dotáhnout?

Při příchodu do Náchoda jsem ani nepočítal s tím, že bych si juniorskou soutěž mohl zahrát, beru to jako obrovskou možnost hrát proti těm nejlepším, a tak trochu to beru jako svůj pomyslný strop. Můj cíl je se asi dostat do náchodského A-týmu, ale na to je podle mě času dost a je přede mnou ještě velký kus práce.

.

Za 6 účastí na Rookie Campu jsi prošel slušným florbalovým vývojem. Jak ty sám to vnímáš?

Určitě! Když si uvědomím, jak schopný florbalově i fyzicky jsem přijel na první Rookie Camp v roce 2018 a jak jsem na tom teď, vidím v tom celkem velký pokrok i co se týče toho, kde teď hraju a na jaké úrovni.

.

• 

Patříš k účastníkům s největším počtem absolvovaných kempů. Vnímáš, že už jsi takový inventář turnusů ve Zruči nad Sázavou?

Jak v čem asi. Určitě vnímám, že mě většina účastníků zná, ale nějak moc to neřeším.

.

Zároveň rozhodně patříš mezi největší oblíbence trenérů, kteří tě většinou znají už od prcka. Těší tě, že sis vybudoval takovou pozici?

Určitě ano. Je to jedna věcí, která mě těší nejvíc. Jsem za ni rád a je super vidět, jak se chování trenérů během těch let mění.

.

Jak se vůbec kluk ze Svobody nad Úpou hrající za Trutnov dostane na Rookie Camp? Pokud si to tedy pamatuješ?

.

Ahoj Eli, 

absolvuješ svou první sezónu mezi dospělými. Jak vnímá brankářka rozdíl mezi ženskou a juniorskou soutěží?

Jsem moc ráda za příležitost, kterou jsem v Bohemce dostala. Je to pro mě jeden ze splněných cílů, v mojí florbalové kariéře. Odchytala jsem spoustu kvalitních zápasů v juniorských soutěžích a musím říct, že extraliga žen je opravdu velký výkonnostní skok. S respektem sbírám nové zkušenosti a jsem vděčná za tuto možnost, protože už teď vnímám od minulé sezony velký posun. 

.

Před letošní sezonou jsi změnila dres a přestoupila do Bohemky. Byla právě vidina Extraligy tím hlavním důvodem?

Ano, určitě to byla nabídka ženské Extraligy. Když nevyšel postup bleků do extraligy, přemýšlela jsem, co dál, především kvůli své budoucnosti. V blecích totiž nebylo zrovna málo gólmanek. Proto když jsem dostala nabídku od Bohemky, že by mě chtěli hlavně do žen a zároveň bych mohla chytat i juniorky, bylo mi jasné, že se taková nabídka neodmítá. Ráda jsem nabídku přijala. A teď, s odstupem času, jsem velmi spokojená se svým rozhodnutím. 

.

Jsi také členkou reprezentace juniorek. Na jaký level bys zařadila zápasy národního týmu?

Kvalita tréninků i zápasů je opravdu na velmi vysokém levelu. Velká část holek z výběru hraje ženskou extraligu, takže není, čemu se divit. Máme za sebou celou řadu soustředění a odehraných zápasů se zahraničními týmy a myslím že i velmi slušné výsledky. Věřím, že budeme velmi nepříjemným soupeřem. 

.

Pojďme ještě na začátek. Je to sice tisíckrát omletá otázka, ale jak se vůbec stane, že malá Eliška skončí v brance? Nikdy tě nalákalo dávat góly?

Už od mala se chodím dívat na hokej a vždy mě nejvíc zajímali hokejoví gólmani, Nedokážu říct čím to je, ale vždycky mě to táhlo do brány. Když jsme se v mých 10 letech přestěhovali z Prahy kousek od Staré Boleslavi, kde byl ve škole florbalový tým Falcon, tak jsem to prvně zkusila s florbalkou v ruce. Zahrála jsem si pár zápasů, dokonce jsem občas dala i nějaký gól, ale nebylo to ono, tak jsem hned na prvním soustředění šla za trenérem s prosbou, jestli si to můžu zkusit v bráně. A od té doby je ze mě sněhulák. 

.

• 

V průběhu mládežnické kariéry si chytala i v soutěžích kluků. Jak tohle vnímáš? Je to velká pomoc v rozvoji?

Můj první florbalový klub Falcon byl právě pouze klučičí, takže jsem několik let chytala jenom s klukama. Pak pár let střídavě s holkama i klukama. Teprve letošní sezónu poprvé chytám jenom s holkama. Takže velkou část svojí probíhající kariéry jsem si zahrála
s klukama a rozhodně jsem se díky tomu hodně naučila. Kluci Vás nešetří a obzvlášť když se mi dařilo, nikdy mi nic neodpustili. Ráda na ty zápasy vzpomínám a vždycky pro mě budou jedny z nejdůležitějších v mém florbalovém životě. 

.

Jak jsme již naťukli, tak jsi členkou reprezentace juniorek. Jestli jsem dobře počítal, tak v širším kádru je hned 8 hráček, které s tebou jezdili na Rookie Camp. Vnímáš jako výhodu, že se znáte i odjinud než ze vzájemných zápasů či výběrů?

Nevím, jestli se tomu dá řikat výhoda, ale určitě je příjemné znát se s holkama i jinak než jen z hřiště, kde jsou pro vás soupeřem. Je fajn, že se pak potkáváme jako kámošky i na hřišti a nejen jako soupeřky. 

.

Na Rookie Campu jsi byla mnohokrát. Na co nejraději vzpomínáš?

.

.

Jak jsi spokojen se vstupem do sezóny?

Se vstupem do nové sezóny jsem zatím spokojený, v juniorské lize jsme sice mohli posbírat více bodů, ale čeká nás ještě mnoho zápasů, kde budeme chtít být lepší.

.

Letos jste s juniory postoupili mezi 12 nejlepších. Byla to velká úleva po loňském nezdaru?

Postoupit do CE-ligy byl jednoznačně cíl, na který jsme se připravovali celé léto. Kvalifikací jsme prošli bez ztráty bodu a nemuseli jsme se tak účastnit baráže o postup, která bývá velmi náročná. Zaslouženě se tak můžeme měřit s nejlepšími týmy z celé republiky. Nicméně vrchol sezóny přijde až v podobě play-off, na které se můžeme těžkými zápasy v nejvyšší lize dobře připravit.

.

Začínáš pomalu nakukovat do kádru libereckého áčka, zapsal si i první minutky. Čekal jsi to?

Můj první start byl pro mě velkým překvapením. Původně jsem nebyl ani v nominaci na zápas a až dopoledne před zápasem mi volal trenér, že jim vypadl hráč. V zápase s Tatranem Střešovice jsem se nakonec dostal i na hřiště, a to ve třetí třetině, kdy nás začal soupeř dotahovat. Tatran jsme nakonec porazili a pro mě se zápas stal vstupem do superligy, na který nikdy nezapomenu.

.

Dokážeš už posoudit největší rozdíly mezi juniorkou a muži?

Největší rozdíly vnímám v kvalitě všech týmů a jejich schopnosti potrestat jakoukoliv chybu. Hra je navíc tvrdší a útočné situace přesnější. Zatímco v juniorce má každý tým slabší stránky, superliga je nejvyšší úrovní v Česku a každý tým je silný a může porazit kohokoliv.

.

• 

Jsi v kádru juniorské reprezentace. Je to pro tebe jasný cíl na další období?

Jsem rád, že se objevuji v nominacích juniorské reprezentace. Byl to dlouho můj cíl a jsem rád, že se plní. Vrchol cyklu je však ještě za dlouho a budu muset pokračovat v práci, abych se dostal na mistrovství světa.

.

Je příjemné mít u reprezentačního trenéra z klubu, který perfektně zná tvé silné stránky i slabiny?

Je to určitě příjemné ve smyslu, že mám možnost být denně na očích trenérovi z repre, který tak může sledovat můj pokrok. Vidí tak mé silné stránky, které se snažím podpořit a i ty slabé, které naopak odstranit. Navíc můžu na tréninku ukázat detaily ze hry, které jsme třeba na akci řešili.

.

Táta tě hodně podporuje, ale přitom je z jiného prostředí. Jak to, že nehraješ volejbal?

.

Před pár dny pro vás skončila sezony, která byla pro Bohemku vpravdě historická. Jak na ni budeš zpětně vzpomínat?

Budu na ni vzpomínat se smíšenými pocity. Na jednu stranu jsme vyhráli pohár a měli historicky nejúspěšnější sezonu Bohemians, ale na druhou jsme měli reálnou šanci se dostat až do Superfinále, kterou jsme promarnili. I přesto si myslím, že jsme udělali velký pokrok a vytvořili skvělý kolektiv, ve kterém byla radost trénovat. 

.

I díky tvému příspěvku jste vyhráli pohárovou soutěž a poprvé jste přešli čtvrtfinále. Co chybělo, abyste zvládli i semifinále? 

Celkově ta série byla v každém zápase vyrovnaná a ve většině zápasů se skóre drželo na rozdíl jedné branky. Rozhodujícím faktorem byly naše časté výpadky. Především ve třetích třetinách jsme byli nepozorní a Vítkovice toho ihned využily. Dali jsme jim až moc prostoru a pak už jsme se nedokázali dostat zpátky do zápasu. Nejvíce to bylo poznat ve 4. zápase, kdy jsme za stavu 5:1 po druhé třetině nedokázali znovu skórovat a nechali jsme Vítkovice vyrovnat. 

.

Před sezonou k vám přestoupil i tvůj brácha. Jak velkou roli jsi hrál v přestupu?

Myslím si, že díky mně měl Jára lepší náhled do týmu a to mu možná pomohlo se nakonec rozhodnout. Ve výběru jsem ho jinak nechtěl moc ovlivňovat, aby si vybíral podle toho, co bude nejlepší pro něj. Nakonec si stejně vybral Bohemku, protože tady znal i další kluky z týmu a líbil se mu její herní projev.

.

Zajímavostí je, že s bráchou hrajete na stejném postu a jste pro sebe přímou konkurencí. Probíhá mezi vámi špičkování a hecování? 

Protože tak hrajeme skoro celý život, už se tolik nehecujeme. Pomalu ve všech mládežnických kategoriích jsme hráli za sebou na stejném postu, takže jsme na to zvyklí. Víme, co od toho druhého očekávat, takže se občas pošťuchujeme, když se jednomu z nás nedaří. Letos je ale zábava poslouchat komentátory, kteří si nás kvůli tomu často pletou.

.

• 

• 

• 

Dva superligové ročníky a 55 branek. Co bude dál? Nepřemýšlíš třeba o zahraničí?

Zatím jsem moc do budoucna nenahlížel. Nejprve chci dostudovat a až potom budu přemýšlet o tom, jakým směrem bude moje florbalová kariéra pokračovat dál, takže si nechávám všechna dvířka otevřená. 

.

A poslední tradiční otázka pro všechny. Jak vzpomínáš na Rookie Camp a co pro tebe znamenal v kariéře.

Na Rookie Camp se vždy krásně vzpomíná. Potkal jsem tam mnoho lidí, které vídám dodnes ať už na zápasech nebo mimo ně. Zároveň mi pomohl ukázat, v čem jsem měl nedostatky a jak na jejich odstranění pracovat. Jsem moc rád, že jsem na Rookie Camp jel a určitě doporučuju každému.

.

.

Máš za sebou velkou část své první sezony ve finské nejvyšší soutěži. Jak jsi s jejím průběhem spokojen?

Jak z pohledu osobního, tak i z týmového hlediska to byla před sezónou pro mě velká neznámá. Tým se po minulé sezóně hodně omladil, a tak se moc nevědělo, jak na tom budeme, ale obstáli jsme. Postup do play off jsme si zajistili poměrně s přehledem. Věděl jsem, že první sezóna bude složitá, cizí země, jiný kolektiv, jiná liga, jiný styl hry, a byly lepší období, ale i někdy těžší chvilky. Myslím si ale, že ve výsledku mohu být zatím spokojen, posunulo mě to a vše, co jsem od toho očekával, jsem si splnil. 

.

Musí následovat tradiční otázka. Jaké jsou rozdíly mezi florbalem v Česku a Finsku?

Největší rozdíl je ta kultura celkově kolem sportu tady ve Finsku. Pro Finy je sport více styl života než koníček. Hodně lidí zde chodí v různých týmových teplákovkách, a když vidí, že si nesete florbalky, tak se i někdy zeptají, za koho hrajete.

.

A jaký je život ve Finsku? Já si představuji zimu, tmu a nesrozumitelný jazyk. Jak daleko jsem od pravdy?

Je to přesně tak. Naštěstí jsem v Helsinkách, takže v porovnání s ostatními městy je tu menší zima, a alespoň o trochu delší den přes zimu, ale i tak jenom 6 hodin denního světla je docela někdy stresující.  Jazyk je kapitola sama o sobě, ale většina lidí zde umí i anglicky, takže v komunikaci není vůbec žádný problém. Celkově je to úplně jiný než v Česku a spousta věcí mi samozřejmě zde chybí v čele s mými nejbližšími. Ale zase určitě se najde i spoustu věcí z finského prostředí, které bych si do dalšího života chtěl přenést.

.

To asi není pro každého. Doporučil bys podobnou cestu i dalším českým nadějím na hranici dospělosti?

To si asi každý musí vyhodnotit sám. Pokud to ale někdo chce, a nebude toho litovat nebo vzdávat ani v těžkých chvílích, tak všechno jde zvládnout. Ale samo o sobě je to velká životní zkušenost a posune to i nejenom po florbalové stránce.

.

• 

• 

• 

Na Rookie Camp jsi jezdil dlouhé roky, hrál nějakou roli ve tvé kariéře?

Hrál v mém florbalovém životě velkou roli, jelikož jsem vždycky jednou ročně vykoukl ze západočeské florbalové bubliny a zjistil, jak florbal dělají i vnímají trenéři a hráči z extraligových týmů. Zároveň jsem zde poznal spoustu kamarádů se kterými jsme se potom potkávali opakovaně na Rookie Campu, ale také různě po turnajích, nebo později v jednom týmu, a nebo dokonce v reprezentaci. Určitě to byl jeden z impulsů, který mi pomohl se posunout v mé florbalové kariéře.

.

A na závěr stejná otázka pro každého. Doporučil bys Rookie Camp svým následovníkům? A na co nejvíc vzpomínáš?

Určitě bych ho doporučil všem, kdo florbal mají rádi, protože díky němu můžete zažít super týden plný florbalu, zážitků a možná jako mně ukázat směr ve sportu.

.