Rookie Camp jste poprvé dělali už v roce 2011, jak na tu dobu vzpomínáš?
To je tak dlouho, že už si skoro nic nepamatuju (smích). Tehdy jsme o tom s Barim (Jan Barák) nějakou dobu mudrcovali a pak přišel Tadeáš (Drahorád) a řekl, že bychom to fakt mohli udělat. Tak jsme to zkusili a bylo to.
Proč jste tehdy Rookáč založili?
Jako dlouholetý trenér mládeže jsme nebyl spokojený s nabídkou florbalového vyžití pro děti a měli jsme nějaké nápady, jak to dělat lépe. A jak se zdá, tak to celkem funguje.
Jak se Rookie Camp od té doby změnil?
Změnil se určitě hodně, ať už co se týče míst, počtu účastníků či programu, ale to hlavní zůstává. Od začátku jsme chtěli najít lidi, kteří budou mít k dětem blízko a budou se s nimi florbalem bavit. Tímto bych chtěl těm stěžejním lidem, a oni vědí, kteří to jsou, moc poděkovat, protože bez nich by to nešlo.
Jak se změnila tvoje vlastní kariéra?
No v první řadě už nenastupuju v superlize a kromě mládeže trénuju i dospělé. Zažil jsem od té doby skvělé úspěchy jako titul, ale i velké průšvihy jako vyřazení ve čtvrtfinále. Řekl bych, že jsem vlastně pořád na úplném začátku cesty a pořád se učím.
Co pro tebe znamená trénování?
To je těžké popsat, navíc je to u každé kategorie jiné. Je to pro mě práce i zábava, protože miluju, když vidím radost hráčů ze společných úspěchů.
Jaký typ jsi trenéra u mužů? Přísný, kamarádský?
I v tohle se pořád měním a utvářím. Pořád ještě trénuju hodně kluků, se kterými jsem hrál, ale myslím, že už ten odstup celkem mám. Obecně jsem spíš kamarádský trenér, který se snaží pro hráče vytvořit atmosféru, ve které se budou cítit dobře a budou moci podávat maximální výkony.
Jaký je rozdíl mezi trénováním dětí a dospělých?
Obrovský. U dětí je to o rozvíjení a formování jejich dovedností i osobností. U dospělých pak spíše o skládání jednotlivých kousíčků k sobě a vylepšování detailů.
Jak se každý rok těšíš na léto a na kemp?
Určitě se moc těším. Baví mě trávit čas s partou trenérů. Přestože je těch 14 dní náročných, tak užijeme hrozně srandy a odvážím si vždy plno zážitků. A stejné je to i s Rookies. Mnoho z nich jezdí opakovaně a i díky tomu, že se vzájemně známe, tak je ta nálada na kempu skvělá.
Jaká je tvoje rada pro mladé florbalisty?
Hlavně je florbal musí bavit. Pokud je baví, tak ať se k němu snaží přistupovat maximálně zodpovědně, protože ta šance prorazit je obrovská. A kdybych jim měl poradit přímo na hřiště, tak bych řekl KOMUNIKUJTE, zlehčíte si tím život 🙂
–
Sorry, the comment form is closed at this time.