Tomáš Bečán je ukázkou toho, kam až se dá dojít a co všechno lze zažít, když člověk miluje svůj sport. Ještě jako starší žák bojoval o místo v sestavě s budoucími juniorskými mistry světa a pravidelně se účastnil Rookie Campu. Postupně prošel celou strukturou Floorball Group – od kunratického Startu přes Traverzu až po Říčany, kde aktuálně hraje už pátou sezónu.
Kromě své hráčské kariéry našel ve florbale další oblasti, kterým se začal věnovat. Dnes je úspěšným mládežnickým trenérem na Chodově, komentátorem přenosů nejvyšších domácích soutěží a klíčovou součástí trenérského týmu ve Zruči nad Sázavou.
.
Ahoj Beči!
Na úvod tradiční otázka: Jak ses dostal k florbalu?
Čus! Florbal jsem začal hrát na základce v elévském věku v rámci kroužku. Přes kamaráda jsem se dostal na tréninky Chodova, kde jsem pod vedením Dejva Podhráského, Jardy Bláhy a Jirky Petra zahájil svou skromnou kariéru. Na Chodově mě to okamžitě chytlo a už nepustilo.
.
V mládeži jsi působil s hráči jako Martin Řezáč, Šimon Doubek a Daniel Eremiáš. Jak na tu dobu vzpomínáš?
Na tu dobu vzpomínám strašně rád. Mít možnost trénovat s kluky, kteří tehdy patřili k absolutní špičce ročníku, byla velká příležitost a motivace. Nejradši ale vzpomínám na kluky z B-týmu. Díky nim, trenérům a skvělé atmosféře kolem mladších a starších žáků jsem se těšil na každý trénink i zápas.
.
Při přechodu do dorostenecké kategorie se začala tvá kariéra lámat. Bylo to období, kdy ses začal věnovat i jiným oblastem florbalu?
Myslím, že moje kariéra už tehdy byla dost zlomená. 😀 Každopádně jsem byl realista a věděl, že nejvyšší ambice mít nebudu. Vždycky jsem tomu chtěl dávat maximum, ale v tomhle věku jsem se začal hledat i mimo hřiště. Odmala jsem na Chodově pomáhal organizovat zápasy, a kolem dorosteneckého věku jsem dostal zodpovědnější role u stolku. Největší zkušenost ale přišla, když jsem mohl být DJ a speaker na domácích zápasech mužů a žen. Objevil jsem stránku sebe, kterou jsem do té doby neznal.
.
V roce 2019 sis udělal první licenci a začal oficiálně trénovat. Co tě na tom nejvíc baví?
Nejvíc mě baví předávat hráčům energii a zápal do florbalu, který ve mně vždycky byl. Rád sleduju radost a emoce, které v hráčích sport probouzí. Myslím, že právě to je důvod, proč sport děláme – je to horská dráha a já si tu jízdu užívám! Pokud to baví i moje hráče a máme prostředí, kde se můžou rozvíjet, považuju to za největší úspěch.
.
S pandemií covidu se výrazně zvýšil počet komentovaných zápasů a ty jsi byl jedním z průkopníků. Jak ses k tomu dostal?
Pravděpodobně díky moderování na hale. Za mikrofonem jsem se hodně rozmluvil a když na Chodově začalo komentování, věděl jsem, že do toho chci skočit. Od té doby se prostředí dost posunulo a já jsem rád, že mám možnost komentovat čím dál častěji. Už jako malý jsem si v pokoji pro sebe komentoval zápasy ve FIFĚ – je to dětský sen, který si díky florbalu plním!
.
V mládí ses také účastnil mnoha ročníků Rookie Campu. Jak na to vzpomínáš?
Vždycky jsem odpočítával dny do dalšího Rookáče! Každý rok to byl vrchol prázdnin. Bavilo mě trénovat s kluky z jiných klubů a spousta z nich jsou dnes moji kamarádi. Jezdil jsem tam hlavně za tou jedinečnou atmosférou, kterou běžné soustředění nebo tréninky nenabídnou.
.
Dnes už jsi na druhé straně barikády. Jaké je to být členem RC Teamu a co tě na tom baví?
Kromě samotného trénování mladých florbalových talentů je to samozřejmě ta atmosféra, která pro mě u florbalu vždycky hrála klíčovou roli. Máme skvělý RC Team složený z lidí, které znám z osobního života i z předchozích kempů. Všichni máme stejný cíl – vytvořit pro současné Rookies takový zážitek, za jakým jsme my sami jako malí jezdili.
.
Sorry, the comment form is closed at this time.